Biologická léčba

Biologická léčba

​

Biologická léčba je specifický typ léčby, který využívá biologicky produkovatelné látky, jako jsou proteiny, pro léčbu nemocí. Tyto látky jsou často získávány z lidských, zvířecích nebo mikrobiálních zdrojů a mohou zahrnovat růstové faktory, enzymy, protilátky nebo rekombinantní proteiny.

​

Biologická léčba se často používá k léčbě nemocí, které jsou způsobeny dysfunkcí imunitního systému, jako jsou autoimunitní onemocnění (např. revmatoidní artritida, Crohnova choroba, lupus) nebo nádorová onemocnění. Tyto látky mohou cílit na specifické molekulární cíle v těle, které jsou zapojeny do patogeneze dané choroby.

​

Příklady biologických léčiv zahrnují monoklonální protilátky, inhibitory cytokinů, imunomodulační látky a vakcíny. Tyto látky mohou být podávány intravenózně, injekcí nebo podkožně, v závislosti na typu a cíli léčby.

​

Biologická léčba se v mnoha případech ukázala jako účinná při léčbě těžkých a rezistentních forem nemocí, které by jinak byly obtížné ovlivnit konvenčními léčebnými metodami. Nicméně, může mít také vedlejší účinky a vyžaduje pečlivé monitorování pacienta během léčby.